Home Page

Ve dnech 29.6. - 1.7. 2001 proběhlo v Pardubicích první setkání zájemců o pilotovanou kosmonautiku KOSMOS-NEWS PARTY 2001.

Věřím a doufám, že jste s ním byli stejně spokojeni jako já. Chtěl bych Vám všem, účastníkům první KOSMOS-NEWS PARTY, moc poděkovat za perfektní atmosféru kterou jste společně vytvořili a za nadšení a zápal který z vás všech přímo vyzařoval. Zhodnocení celé akce jsem nechal na kamarádovi Danovi, jehož zprávu obohacenou mnoha velmi osobními postřehy si můžete přečíst hned vedle a na dalších stránkách dnešního KOSMOS-NEWS. Já bych se již pouze omezil na několik dalších informací a mých osobních postřehů.

Nebudu se zde rozepisovat obšírně o vyslechnutých přednáškách – pouze za ně poděkuji všem přednášejícím – panu Antonínu Vítkovi, Aleši Holubovi, Tomáši Přibylovi a Janu Kolářovi. Bylo to velké množství zajímavých údajů a bylo to i velké množství věcí k přemýšlení. Mimořádně veliké poděkování bych zde chtěl vyjádřit kolegovi Vláďovi Plachému – jistě všichni víte za co! Jeho modely, a samozřejmě hlavně model ISS, daly celému setkání moc zajímavý rámec. A veliká maketa ISS umocnila především přednášku a besedu o výstavbě Mezinárodní vesmírné stanice. Všichni kdo jste v Bohdanči byli víte jak hodně maketa posloužila při výkladu.

Nedílnou součástí celého našeho víkendového programu byly přestávky. A to nejenom na kávu či cigaretku. O přestávce se prohlížely materiály, fotografie, autogramy. Vedly se důležité rozhovory a odborné diskuse. Kontrolovaly a ověřovaly se autopenové podpisy. Dívalo se na video, prohlíželi knížky … Prostě o přestávkách se žilo stejně aktivně jako při hlavním programu. Mě osobně velmi těšil pohled na všechny ty hlavy skloněné nad šanony fotografií, výstřižků, autogramů či pohled na vášnivě diskutující hloučky před maketou ISS či raketoplánu.

Velkou radost jsem měl i z toho, že díky účasti na KOSMOS-NEWS PARTY se osobně seznámilo několik lidí, kteří se léta znali pouze z korespondenčního styku nebo článků v časopisech.

Veliké poděkování si od nás zaslouží i “pan domácí” Vítek Formánek, ředitel hotelu TECHNIK. Je to také sběratel, takže naše “postižení” zná, je to také člověk který se nespokojí pouze s povrchní znalostí věcí o které se zajímá. My se zajímáme o kosmonautiku, on o válečné piloty RAF a plochou dráhu – ale on i my stejně “zuřivě”. Kvalitní ubytování a stravování již vzpomenul Dan Lazecký ve svém článku, já bych přidal velice příjemné předsálí před “naší” učebnou – kde se odehrával veškerý doprovodný program setkání. A bar! Takže Vítku - díky!!!

Potěšila mne milá slova která jsem od Vás po skončení setkání obdržel – osobně, písemně, e-mailem. Musím se přiznat, že jsem při přípravě KOSMOS-NEWS PARTY ani moc nevěřil, že by to hned napoprvé mohlo být tak úspěšné. Samozřejmě především díky Vám všem, kteří jste se zúčastnili. Já jsem to pouze připravil – ale vy jste to “uvařili”. Poděkovat chci i všem zúčastněným “drahým polovičkám” … za všechno!

I té mojí polovičce – že vydržela celou sobotu sedět v předsálí u stolku s knížkami a pohledy.

Mám tady při psaní tohoto článku před sebou hromádku fotografií - vracejí mě do těch prima tří dní na přelomu června a července – a hned se mě lépe píše a vzpomíná. Pokud by někdo o fotografie měl zájem, ať se ozve na mojí adresu – některé jsou součástí článku na předcházejících stranách, další budou v brzké době vystaveny na internetových stránkách KOSMOS-NEWS.

Tak a teď od účastníků KOSMOS-NEWS PARTY k neúčastníkům tohoto setkání. Doufám, že se nebudou zlobit, že celé toto číslo KOSMOS-NEWS je věnované právě a jen této akci. Alespoň touto formou bych je totiž chtěl seznámit co se v Bohdanči událo. A věřím, že vyprávění a otištěné fotografie budou pro ně dobrou pozvánkou na KOSMOS-NEWS PARTY 2002. Myslím totiž, že by bylo škoda takovéto setkání napřesrok nezopakovat. Debatovali jsme o tom již v Bohdanči a zájem byl projeven. Takže proč ne.

Dnes je ještě brzy určovat přesné termíny, ale pravděpodobně (pravděpodobně!!!) bych se druhé setkání pokusil uspořádat ve zhruba stejném termínu a na stejném místě (proč měnit něco, co se osvědčilo). To vše samozřejmě bude záviset ještě na termínových možnostech v hotelu TECHNIK i na další dohodě mezi námi. Myslím, že někdy koncem roku 2001 domluvíme přesný termín i další podrobnosti. Abyste všichni měli dost času si účast na druhé KOSMOS-NEWS PARTY naplánovat.

To je ode mne dnes vše. Věřím, že všichni prožijete krásné léto, prázdniny, dovolené. Že si odpočinete a budete se zase s plnou vervou a odhodláním věnovat … no třeba kosmonautice.

od 17,00 hodin - příjezd, prezentace, ubytování
18,00 – zahájení
Jurij Gagarin – byl první? Byl první! (Milan Halousek)

zahájení v 9,00 hodin
Pilotované lety do kosmu v roce 2000 a 2001 a výstavba ISS (Antonín Vítek)

Přínos kosmonautiky současnosti (Aleš Holub)
Čína - další kosmická velmoc? (Tomáš Přibyl)
Česká republika a ESA (Jan Kolář)

Dennis Tito - první vesmírný turista (Tomáš Přibyl)
21,00 - ? volný program

Výstava autogramů astronautů (Milan Halousek, Kamil Vojtasík)
Modely kosmických lodí a stanic (Vladimír Plachý)
Námětová filatelie – Kosmos (Josef Ryba)
Video (Jaroslav Navara)
Nášivky – znaky expedic (Milan Halousek)

FILIP	Michal	TÁBOR
HALOUSEK	Milan	PARDUBICE
HARUS	Jaroslav	VINAŘICE
HAVLÍČEK	Antonín	ZASTÁVKA U BRNA
HOLUB	Aleš	MOST
HROMAS	Josef	ZBOŘ.KOSTELEC
HUDEC	Ivo	PRAHA 2
KAŠPAR	Jiří	PRAHA 8
KOLÁŘ	Jan	PRAHA 10
KOLÁŘ	Petr	PRAHA 10
LAZECKÝ	Dan	HAVÍŘOV
MLÝNEK	Stanislav	KNĚŽDUB
NAVARA	Jaroslav	HAVÍŘOV
PERTL	Václav	VARNSDORF
PLACHÝ	Vladimír	PARDUBICE
PLUHAŘ	Patrik	PŘEROV
PŘIBYL	Tomáš	BRNO
RYBA	Josef	HRÁDEK
VAVŘINA	Michal	PARDUBICE
VÍTEK	Antonín	KYTÍN
VOJTASÍK	Kamil	OSTRAVA

Je pátek 29.06. roku 2001 a z víru událostí na mezinárodní výstavě ve Francouzském Le Bourget se po dvou dnech chystáme na další událost. Akci, která se týká jak jinak také kosmonautiky. Hovořit resp. psát nyní budu o prvním setkání lidí, kterým kosmonautika říká vše, a také tak pro ně mnohé znamená. KOSMOS-NEWS PARTY, tak se jmenuje první skutečné setkání těchto příznivců, a jak například Tom Přibyl tvrdí - řádně praštěných lidí kosmonautikou. Snad mi Tom promine, že jej tak trochu cituji. Sešli se zde lidé obdobně "postižení" jako na podzimním setkání, které se již tradičně uskutečňuje ve Valašském Meziříčí. Neznamená to však, že to byla jakási ztráta času jak by někteří z vás mohli tvrdit. Ostatně když dva dělají totéž není to vždy totéž, byť délka konání byla stejná. Tady se sešli lidé, kteří to s kosmonautikou myslí vážně, rádi by také něco v ní podnikli .... a byli tu také ti co nechtějí jen brát, ale i dávat - zkrátka to zdravé jádro “praštěnců”.

Vše jaksi "spáchal a zorganizoval" nám mnohým kolega a kamarád Milan Halousek z Pardubic. Díky jeho iniciativě se tedy stalo, že bylo vyprovokováno jisté "hejno" lidí, které se rozhodlo jet za kosmonautikou světa kraj.

Cesta z Havířova a mimo jiné i z ostatních koutů republiky staví město Pardubice do role stejných vzdáleností a tak je zde stejná šance dojet tady prakticky odkudkoli.

Dle rad Milana jsme z vlakového nádraží vyrazili trolejbusem č.3 do Lázní Bohdaneč, kde naše cesta skončila na náměstí. Tady jsme již šli po vlastních, protože je to kousek do hotelu TECHNIK, kde jsme se také ubytovali. Pakliže se někdo z Vás bude ptát na cenu pak uvádím 250 korun na osobu a noc. Zdá se vám to mnoho ? Já říkám velmi slušnééé, vezmu-li v úvahu, že k dispozici máte čistě povlečené ležení, skříně, psací stoly včetně lampiček, samostatný záchod, sprchu a umývadlo. (… A taky snídani – pozn.HAL). Mohu-li uvést také božský klid, příjemná obsluha a prostředí. A dík organizaci vše klape. S kolegou Navarou jsme zde první, Milan ještě dodatečně něco chystá a lidé co mají sem namířeno se pomalounku trousí....... Z kolegiality se snažíme alespoň drobounce pomoci. Ukazují se známé osobnosti a osoby známé ze setkání z Valmezu a článků v časopise L+K a mezi nimi přichází i pan Vítek - celebrita našeho setkání, kterou nemusím nikomu z vás popisovat. Jeho přítomnost tradičně doprovází jeho hodná a starostlivá žena, které nechybí trpělivost a laskavost. Mimo jiné je to velmi zcestovaná žena, pokud to tak mohu napsat. Na uvítanou se také pouštíme do rozhovoru a zase ta kosmonautika... Ostatně toto slovo se zde skloňovalo do mnoha pádů po celou dobu trvání setkání. Sledujeme video J.Navary o Apollo 13, a Milan Halousek doinstalovavá počítač v učebně. Čekáme na další příchozí, Milan nám oznamuje kdo ještě přijde a kdo ne, kdo neměl ani tu slušnost vzkázat, že nemůže..... Milan mezitím každému oficiálně rozdal přišpendlovací vizitky, to nebyla frajeřina, ale vtipný tah - ten kdo jí má a chce s někým hovořit koho nezná, podívá se a ví o koho jde a jak jej oslovit.

Mezitím přišel kolega ve zbrani Vláďa Plachý, s osobními věcmi a s něčím navíc. Zavřel se do učebny a nikoho nechtěl a ani nepustil dovnitř dokud to co přivezl nebude přichystáno. Jen vzdáleně jsme se domnívali, a jak se později, až nás tedy laskavě pustil dovnitř potvrdilo - byly to modely. Modely, které stály za to vidět - velmi detailně zpracované, i když nějaký drobný přehmat se našel. Vláďa Plachý si to vše koupil za účelem potěšit své nadšenecké srdce. Vystaveny byly modely jako Saturn 5, měsíční CM s LEM, Ariane 4, 60 cm dlouhý orbiter STS a skvostem byl veliký model ISS.

Už nečekáme na nikoho, je nás na učebně devět a je 18.00 hod odpoledne - start - začínáme. Úvodního slova se ujal po právu pořadatel a strůjce všeho Milan Halousek, který nás všechny přátelsky přivítal. Předně upozornil na to, že zdejší přednášky, diskuse a rozhovory by byly zadobře spíše vedeny v nenaškrobené atmosféře a tedy spíše v přátelském a uvolněnějším duchu. Tak se tedy stalo, že jsme pohovořili o zážitcích z cest za kosmonautikou a částečně i poznatcích. Po uklidnění tedy již nevázaných rozhovorů se slova opět ujal Milan. Téma znělo – “ Jurij Gagarin. Byl první? Byl první!” Úsměv na tvářích mnoha z nás dal spíše najevo, že půjde o vcelku zbytečné téma, ale později se ukázalo, že je skutečně o čem debatovat. Pokud vezmeme v potaz okolnost, že Gagarin přistál od místa startu necelých 1500km, které mu chyběly do jednoho obletu kolem Země. Pak musíme přiznat, že v této podmínce Gagarinův let měl podobu dlouhého balistického skoku, avšak druhá podmínka, která tehdy a i dnes uzná kosmický let je, že let bude trvat alespoň 90 minut na orbitě. A právě to se stalo, Gagarin se stal právoplatně prvním člověkem ve vesmíru a kosmonautem také. Stejně tak Milan nadhodil mnohé domněnky lidí zda například Gagarin stále nelétá na orbitách Země, nebo jej odeslali na Měsíc a nebo jak zemřel, tj. kuriózní druhy úmrtí, jsme slyšeli mnozí snad nepřeberné množství - vše pochopitelně k zasmání. Vše také vtipně a volně srovnává do historických kolejí pan Vítek. Opět tak nějak naokraj uvedu také to, že Milan pro účastníky resp. pro koupěchtivé zájemce zajistil od vydavatele knížku p.Toufara Vzestup a pád J.Gagarina. Také p.Vítek vzpomenul mnohé zážitky kolem tehdejších událostí letů Gagarina. Hodně z nich se týkalo zákulisí komentářů tohoto letu pro rádio, televizi a tisk. Do takto reprodukovaných zážitků se vložila i paní Vítková a také ledacos přidala........., ale ostatně byla to vaše chyba, že jste zde nebyli.

Vznikla tak podnětná diskuse o celkovém stavu kosmonautiky u nás, ale i ve světě. A už bylo 20.00 hodin, vytrávilo nám všem, a tak se všeliké to sešlé představenstvo odebralo společně povečeřet a u dobrého moku Gambrinusu posedět. Sedíce v místním zájezdním hostinci, vychutnávajíce dobrou krmi, kávu, a pivní mok, nás kde se vzal tu se vzal našel své mezi mnohými cizími -Tomáš Přibyl. A opět člověka bodrého a kosmonautiky znalého nemusím vám v tom všem mumraji nijak zvláště představovati. A jsme všichni upřímně rádi, že i on dorazil - je tu - huráááá. Po dobré večeři následovala spousta již necílených a nevázaných rozhovorů u baru v našem hotelu, kde jsme s Tomem dále diskutovali již jen čtyři, neboť zbytek šel spát. Příjemná debata nás dostrkala k půlnoci a svou biologickou potřebu spát pocítil i tento zbytek člověčenstva. V nově povlečených peřinách se spalo příjemně a mile.

Den druhý - je sobota 30.06.2001. Po snídani v 8.00 zjišťujeme příjemné překvapení - naráz je nás tady 20 lidiček. Zasedáme na učebně v očekávání událostí příštích. Po uklidnění davu se slova opět chytá Milan Halousek, a svolává zbytky stále diskutujících z chodby dovnitř. Ještě popřeje dobré ráno všem a přivítá zbytek osazenstva. Vzápětí již je předáno slovo panu Vítkovi. Téma je “Lety raketoplánů v roce 2000 a 2001 a výstavba ISS”. Díky panu Vítkovi jsme se dostali do zákulisí a kuchyně různých experimentů a letů jak na samotných raketoplánech tak na ISS. Velký balík informací, které nám pan Vítek zprostředkoval, nás seznámil pochopitelně i s velkými technickými detaily. Podotýkám, že touto pílí a laskavostí sobě vlastní nám to představil pan Vítek, kterého si vážím. Vždyť si jen představte kolik materiálů se pro takovou přednášku muselo prostudovat a sehnat - díky ještě jednou.... Jeho poutavé a mnohdy velmi zajímavé vyprávění nás uvedlo v naších dohadech nebo chybějících informacích na správnou míru. Samotná výstavba bude sice velmi zajímavá, ale zároveň komplikovaná a bude připomínat spíše hru škatule, škatule hejbejte se. Zdálo se to jako nepsaný zákon nebo snad tradice, že jsme svou obět tedy p.Vítka zasypávali otázkami zapeklitými, ale trpělivě nám ve všem dokázal odpovědět. Pan Vítek potřebuje oddech a my všichni oběd.

Po něm se o slovo hlásí Aleš Holub, kterého znáte jako jednoho z duchovních zakladatelů MEK stránek na Internetu. Pokusil se přiblížit svůj náhled na kosmonautiku dnešních dní - tedy svýma očima. Jeho názor, že fakticky kosmonautika stagnuje byl přijat různě. Dost se mi nelíbilo, že se zde začal z nějakých antipatií zvedat hlas vůči jeho osobě a názoru. Je rozdíl postavit se před diváky s chutí vlastní jim něco sdělit a vyjádřit názor - oproti tomu když vás z obecenstva někdo peskuje, což je lehčí a tuto roli zvládne kde kdo. Myslím si také já, za sebe, a vy se s mým názorem vyrovnejte jak chcete po svém, že neumíme řádně naslouchat a pouvažovat kdo a co nám chce po svém sdělit. Pokud došlo na diskusi tohoto tématu, shodli se všichni na tom, že jistá stagnace zde v kosmonautice skutečně existuje, ale vývoj jde dál - stále se přichází s novými poznatky. Tento vývoj se nedá ani zastavit. Musíme si přiznat, že znatelný vývoj a novinky se díky těžkopádnosti našeho tisku, rozhlasu a televizi těžko dovídáme. Chybí znatelnější popularita mezi širokou veřejností a hlavně v řadách mládeže. Do diskuse se kolem tzv. stagnující kosmonautiky vložil i pan Jan Kolář , ten vlastně vše uváděl na správnou míru, neboť byl a vlastně je jaksi osobou povolanou. Nicméně díky za osobní odvahu Aleše, který se do různě naladěné arény názorů vydal.

Po krátké přestávce na kávu přichází na řadu další host - Tomáš Přibyl. Spisovatel a popularizátor kosmonautiky každým coulem, et cetera..., mnozí jste četli jeho knížky a nebo dokonce slyšeli přednášky ve Valmezu, kdo tak neučinil může vše napravit na podzim tohoto roku. Tomáš nám zase perfektně přiblížil kosmonautiku veliké Číny, která bezezbytku má nádech dobrodružství a tajemna. Právě tato atmosféra kolem čínské kosmonautiky jej velice přitahuje, neboť jak on sám tvrdí není to jen něco opsat, přeložit a pak posléze předhodit. Zde se musí doslova pátrat po zprávách a v mnohých ohledech technických detailů zacházet do odhadů a jistých předpovědí.

Potom jsme se přesunuli z učebny do venkovního atria pod slunečníky - kde bylo přeci jen příjemněji než ve vyhřáté učebně. Zde se probrala otázka Česká republika versus kosmonautika a nebo stav kosmonautiky na českých tocích .... jak chcete. V příjemné atmosféře nám pan Jan Kolář povykládal o záměrech naší republiky. Vše se točilo kolem spolupráce České republiky a ESA, resp. iniciativách institucí a soukromých firem do oblasti a nebo přímo do kosmonautiky. Pan Jan Kolář působí ve funkci předsedy Rady ČR pro přidružení k ESA a jako takový nám vše objasnil jak se říká z první ruky. Tento člověk dost tvrdě bojuje za to, aby se kosmonautika naší republiky tolik neztrácela - díky za to pane Kolář. Dověděli jsme se, že kosmonautika v této zemi to nemá jednoduché, a jen těžce si razí jakousi cestu vpřed. Vždyť co si jen budeme povídat - v prvním a posledním případě se jedná hlavně o peníze, a také pochopení jistých lidí na důležitých postech v této zemi. Situace však až zas tak není kritická, než jak je tomu v okolních státech bývalého socialistického tábora. Přece jen, ale musím zde napsat, že před naší kosmonautikou stojí pořádný kus práce a dlouhá cesta. Vše pak záleží na nás všech jak skutečné dlouhá bude.......

Potom byla na řadě večeře a po ní nás Tom Přibyl vrátil v čase zpět, a připomněl prvního kosmického turistu. Stal se jím Denis Tito, americký multimilionář, který se do kosmu vydal na vlastní náklady. Na této přednášce padly i jiná jména zájemců o kosmický let. Jen tak na okraj - kdyby bylo natankováno a Tito by se vzdal svého letu, letěl bych hned, přesto by byla z mé strany kladena jediná podmínka - v ložním prostoru dostatečné zásoby hořké čokolády ORION :-)))

Toho večera to byla poslední plánovaná přednáška. Následovala večeře a opět nevázané rozhovory účastníků v prostorách hotelu TECHNIK. Čas na hodinách poskočil snadně na 22.00 hodin, zjišťuji, že valná většina se rozprchla do hajan a zůstalo tvrdé jádro nadšenců v celkovém počtu čtyř. Tak se stalo, že jsme debatovali o kosmonautice cca do 0.15 hod po půlnoci. Kosmos a kosmonautika, probrali jsme zážitky za honbou materiálů o kosmonautice, podpisech ..... co by se mělo a nemělo a co a jak dál. Večer ubíhal v přátelské atmosféře rychle, a i ti nespavci usoudili, že by měli zaujmout polohu ležících střelců :-)), a snít spánkem spravedlivých.....

Den příští je neděle, což napovídá, že naše zdejší setkání se bude chýlit k nezadržitelnému konci. Dopolední setkání pokračuje v 9.00 po dobré a vydatné snídani volnou diskusí. Ta ubíhala velmi příjemně a jak jsme tak zjistili na

učebně nás zůstalo všeho všudy 9 skalních příznivců. Prodiskutovaly se zákulisní otázky politiky, který velmi zasahuje do dění kosmonautiky. Tak jak vše toho dne lehce začalo tak i skončilo hodinou polední, kdy jsme první setkání KOSMOS PARTY oficiálně ukončili. Ještě kafe u baru, sbalit si věci. Poznamenávám si nějaké kontakty, a dopisuji do notesu několik ukončujících vět tohoto reportu.

P.S. Také bych ještě něco podotkl, ostatně asi nejen já. Pevně doufám v další pokračování. Pokud se pravidelnost stane tradicí pak to jen bude dobře. Chtěl bych poděkovat Milanu Halouskovi za jeho organizaci a vstřícnost. Bez jeho iniciativy a jistého druhu provokace by se setkání uskutečnilo asi těžko. Díky za ty dary.