Program KNP 2019

(stav k 15. 4. 2019)



pátek 26. 4. 2019

čas téma přednášející

17:00

příjezd, prezentace účastníků, zahájení KOSMOS-NEWS PARTY 2019
17:00 - 19:45 o d p o l e d n í   b l o k
17:00 - 18:15
20 rokov vesmírnej misie Štefánik:
Známe aj neznáme fakty o lete prvého a jediného slovenského kosmonauta
(anotace)
Michal Vojsovič
18:30 - 19:45
Konec skCUBE, projekt CSCube, Spacemanic
Jakub Kapuš
19:45 večeře
volný program – debaty, diskuse, povídání o kosmonautice



19:00 - 20:30
PŘEDNÁŠKA PRO VEŘEJNOST - HVĚZDÁRNA BARONA ARTURA KRAUSE PARDUBICE

Mise ExoMars – podaří se nalézt život na Marsu? (anotace)

Michal Václavík


sobota 27. 4. 2019

čas téma přednášející
09:00 zahájení hlavního programu KOSMOS-NEWS PARTY 2019
09:00 - 12:00 d o p o l e d n í   b l o k
09:15 - 10:45
Mise ExoMars – podaří se nalézt život na Marsu? (anotace) Michal Václavík
11:00 - 11:45
Jak se dělá Kosmonautix (anotace) Dušan Majer
11:45 společná fotografie účastníků KNP 2019
12:00 - 14:00 oběd, polední přestávka
13:00 - 14:00 17. sjezd KOSMO-KLUBU

.

14:00 - 19:30

o d p o l e d n í   b l o k
14:00 - 14:30
Čestná cena Antonína Vítka za popularizaci kosmonautiky za rok 2019 (anotace) Jan Myška
14:30 - 16:00
Hydronaut je pod vodou! (anotace) Matyáš Šanda
16:30 - 18:00
Neviditelní kosmonauté - sinice a řasy (anotace) Jana Kvíderová
18:30 - 19:30 
Návratové problémy kosmických letadel (anotace) Vladimír Daněk
19:30 večeře

volný program - debaty, diskuse, povídání o kosmonautice

 

neděle 28. 4. 2019

čas téma přednášející
09:00 zahájení nedělního programu KOSMOS-NEWS PARTY 2019
09:00 - 13:00 d o p o l e d n í   b l o k
09:00 - 10:00
Soyuz patches in Russian spaceflight
Jaap Terweij
10:15 - 11:45
Opuštěný Měsíc a zmařené plány či naděje (anotace) Stanislav Kužel
12:00 - 13:00
Projekt "Biosféra Letní Tábor" (anotace)
Tomáš Kocourek
13:00

zakončení programu KOSMOS-NEWS PARTY 2019

 





ANOTACE PŘEDNÁŠEK KNP2019



  Michal Vojsovič
20 rokov vesmírnej misie Štefánik: Známe aj neznáme fakty o lete prvého a jediného slovenského kosmonauta
Od letu 1. slovenského kozmonauta na I. Belllu  na orbitálny komplex MIR uplynulo vo februári presne 20 rokov! Počas prednášky sa pomocou unikátnych archívnych prameňov presunieme do rokov 1997 - 1999 a pripomenieme si, ako to vtedy bolo. Nebude núdza o fotografie z archívov TASR, RTVS, či z osobného archívu I. Bellu, autentické videá z prípravy našich kozmonautov v CPK J. A. Gagarina, či archívne reportáže, od redaktorky Slovenského rozhlasu M. Mikušovej priamo z Bajkonuru. Nezabudneme ani na vedeckú časť letu I. Bellu - vedecký program Vesmírnej misie Štefánik. Súčasťou prednášky bude aj zhrnutie osláv 20. výročia vesmírnej misie Štefánik, ktoré sa uskutočnili 19. - 21. 2. 2019 v Bratislave, za účasti 14 kozmonautov z 10. krajín.


  Tomáš Kocourek
Projekt "Biosféra Letní Tábor"
Projekt je zaměřen na napodobení mimozemské základny, jejíž cílem je studium dlouhodobého (řádově desítky let) fungování téměř uzavřených prostředí a vývoj potřebných nástrojů pro jeho optimalizaci. Uzavřené biologické prostředí je zatím jen vysněný cíl spisovatelů vědeckofantastických příběhů, který se stal i náplní nemnoha vědeckých experimentů, ty byly však časově zpravidla velmi omezeny, což samo o sobě přineslo řadu dalších neřešitelných problémů. To mě přivedlo k nápadu vytvořit tento experiment na jiném základu, na základu veřejné otevřenosti. Tj. přizpůsobit Biosféru pro trochu rekreační a trochu vzdělávací zařízení všem zájemcům, kteří by se rádi krátkodobě zúčastnili experimentu. Tito lidé svojí přítomností budou představovat "biologickou zátěž" pro uzavřené prostředí, které má sloužit právě pro přežití lidí mimo planetu Zemi. Nejvhodnější skupinou se mi zdá školou povinná mládež, neboť o letních prázdninách často tráví 1-2 týdny na letních táborech. A právě tuto dobu, každoročně 1-2 týdny v letním období, by svojí přítomností (a nepředvídatelnou činností) mohli otestovat odolnost Biosféry.
http://www.hvezdolet.cz/prave%20se%20chysta.htm


  Michal Václavík
Mise ExoMars – podaří se nalézt život na Marsu?
Od roku konce roku 2016 obíhá okolo Marsu evropsko-ruská sonda TGO mise ExoMars 2016. Za úkol má mimo snímkování povrchu hlavně studium atmosféry Marsu se zaměřením na málo zastoupené plyny. Zejména přítomnost metanu a jeho prostorové a časové rozložení jsou velkou záhadou, neboť by v atmosféře tolik zastoupen být neměl a úkolem sondy TGO je nalézt zdroje, jež ho do atmosféry Marsu doplňují. Vyvrcholením spolupráce Evropské kosmické agentury a Roskosmosu při průzkumu Marsu je druhá část mise ExoMars, při níž bude v roce 2021 na povrchu Marsu vysazen přistávací modul Kozáček a rover Rosalind. Hlavním cílem roveru bude nalézt známky minulého, případně současného, života pod povrchem Marsu. K tomu bude vybaven dvoumetrovým vrtákem, který pronikne do míst nepoznamenaných kosmickým zářením, a unikátní analytickou laboratoří k detekci stop života. V přednášce budou uvedeny některé dosavadní úspěchy sondy TGO, ale hlavní část bude věnována roveru Rosalind mise ExoMars 2020, jeho konstrukci a vědeckým přístrojům.


  Dušan Majer
Jak se dělá Kosmonautix
Tahle přednáška bude trochu netradiční - nepoletíme v ní do kosmických hlubin, ale podíváme se, jak vznikají články, nebo komentované přenosy, které vychází na webu kosmonautix. Řeč přijde i na videa o kosmonautice a následná diskuse samozřejmě na téma přednášky naváže.
https://www.kosmonautix.cz/


  Jan Myška
Čestná cena Antonína Vítka za popularizaci kosmonautiky za rok 2019
Cena Antonína Vítka za významnou činnost v oboru popularizace kosmonautiky byla zřízena Astronautickou sekcí České astronomické společnosti v roce 2018. Je udělována každoročně za významnou činnost popularizátorům kosmonautiky a vědních oborů s kosmonautikou souvisejících. Poprvé byla udělena v roce 2018.
Držitel této Ceny za rok 2019 bude představen v průběhu letošní KOSMOS-NEWS PARTY 2019.
http://kosmonautika.astro.cz/CAV.htm


  Matyáš Šanda
Hydronaut je pod vodou!
Parta českých nadšenců se připojila k mezinárodnímu vesmírnému výzkumu. Z vesničky na úpatí Jizerských hor se tak v rámci projektu Hydronaut zřejmě brzy stane malé výzkumné středisko, jež nemá ve světě konkurenci a kde se budou simulovat například cesty na Mars.
Hydronaut představuje něco mezi ponorkou a speciálním potápěčským zvonem zvaným keson. V malém prostoru bude jednou tříčlenná posádka pobývat celé týdny, a na dně lomu tak zažije třeba simulaci letu k asteroidu či na rudou planetu. „Technologicky už dnes dokážeme doletět i na Mars, problém však pořád spočívá v lidské povaze, v našich vlastnostech,“ vysvětluje Šanda. A dodává, že rizika vznikající v reálném vesmíru lze srovnat s těmi v jeho projektu – ani tam nesmí dojít k žádné chybě. Ačkoliv se to zdá neuvěřitelné, v současnosti nemá český projekt obdoby. Ve světě existuje pouze jedno takové zařízení: Patří NASA a odpočívá na Floridě, v hloubce asi 15 metrů. Pochází však již z 80. let minulého století, a je tudíž značně zastaralé.
http://hydronaut.eu/


  Jana Kvíderová
Neviditelní kosmonauté - sinice a řasy
Mikroskopické sinice a řasy hrají v kosmickém výzkumu sice malou, ale nezanedbatelnou roli. V kosmické biologii se využívají pro studium vlivu kosmického záření na živé (mikro)organismy a mikrogravitace. Data z pozemních simulací a kosmických letů jsou nezbytná pro vývoj budoucích systémů pro zabezpečení životní podmínek pro dlouhodobé pilotované mise.  V „pozemské“ biologii tato data pomohou pochopit, jaké jsou mechanismy poškození organismů  částicemi kosmického záření, jaké obranné a ochranné prostředky má (mikro)organismus k dispozici nebo jakým způsobem (mikro)organismus vnímá gravitaci. V astrobiologii se sinice a řasy využívají k testům limitů přežívání. Pozemní i letové experimenty prokázaly, že pozemské mikroorganismy mohou dlouhodobě přežít i v otevřeném kosmu nebo současných podmínkách na Marsu, při určitém chránění okolní horninou dokonce i „start“ do kosmu během dopadu velkého meteoritu a i průlet meteoritu atmosférou během „přistání“. Znalosti odolnosti k sterilizačním technikám používaných při sestavování meziplanetárních sond umožňují vývoj lepších sterilizačních technik a plánování planetární ochrany. Několik kmenů sinic a řas se v rámci těchto výzkumů podívalo na oběžnou dráhu Země a staly se z nich „neviditelní kosmonauti“.


  Vladimír Daněk

Návratové problémy kosmických letadel

Přednáška je věnována atmosférickým fázím návratu kosmických letadel na Zemi, resp. na planety s atmosférou. Rozebírají se jak pasivní balistické způsoby návratu, tak návratové problémy s částečným využíváním vztlaku. Na základě zjednodušených pohybových rovnic je analyzován vliv určujících parametrů na průběhy násobků zatížení a tepelného toku s výškou. Polobalistické návraty s využíváním vztlaku umožňují nejen snížení aerodynamického i tepelného zatížení, ale umožňují také částečné řízení trajektorie kosmického letadla při průletu atmosférou. Uvádí se základní aerodynamické charakteristiky kosmických lodí typu Apollo. Objasněn je způsob řízení trajektorie a doletu kosmických lodí.


Jaap Terweij
Soyuz patches in Russian spaceflight


  Stanislav Kužel

Opuštěný Měsíc a zmařené plány či naděje
Po tklivé vzpomínce na slavnou éru lunárních expedic se podíváme na neméně ambiciózní plány programu Apollo Aplication či sovětský lunární "Barminograd" a co z nich zbylo.
Po 50ti letech se začíná uvažovat o návratu na Měsíc jak v USA, tak v Rusku, s přestupní stanicí Deep Space Gateway. A na tapetě je i Mars, kde jsme ale  už dávno mohli být... Potlačí to Privátní sektor???"