Program KNP 2018

(stav k 24. 4. 2018)

Anotace jednotlivých přednášek programu KOSMOS-NEWS PARTY 2018 najdete na této stránce dole!


pátek 27. 4. 2018

čas téma přednášející

17:00

příjezd, prezentace účastníků, zahájení KOSMOS-NEWS PARTY 2018
17:00 - 19:30 o d p o l e d n í   b l o k
17:15 - 18:15
Zuma: supertajná družice, která nic nedělá, nikomu nepatří a možná už ani není Vít STRAKA
18:30 - 19:30 Ruská kosmická superraketa - nosič lodí Federacija Jiří MYŠKA
19:30 večeře
volný program – debaty, diskuse, povídání o kosmonautice

 

sobota 28. 4. 2018

čas téma přednášející
09:00 zahájení hlavního programu KOSMOS-NEWS PARTY 2018
09:00 - 12:00 d o p o l e d n í   b l o k
09:15 - 10:15
Je třeba zabít mikroba! Jana KVÍDEROVÁ
10:30 - 11:30
skCube letí!
Jakub KAPUŠ
11:45 společná fotografie účastníků KNP 2018
12:00 - 14:00 oběd, polední přestávka
13:00 - 14:00 16. sjezd KOSMO-KLUBU

.

14:00 - 19:30

o d p o l e d n í   b l o k
14:00 - 14:15
Cena Antonína Vítka za popularizaci kosmonautiky Milan HALOUSEK, Jan MYŠKA
14:15 - 14:30
Společnost KOSMOS - základní informace o společnosti, která chce sdružit všechny sběratele kosmických
artefaktů (filatelie, autogramy, odznaky, tiskoviny, modely, nášivky, atd.).

Petr FENCL
14:30 - 14:45
Křest knihy "Kosmonauti Nula, aneb Ti, co nedoletěli..."
Stanislav KUŽEL, Milan HALOUSEK
15:00 - 16:00
Raketoplány jako zbraň Stanislav KUŽEL
16:30 - 17:30
Když iontový motor dýchá Jaroslav KOUSAL
17:45 - 19:30
Panelová diskuse: Nová éra pilotovaného průzkumu Měsíce Michal VÁCLAVÍK
19:30 večeře

volný program - debaty, diskuse, povídání o kosmonautice

 

neděle 29. 4. 2018

čas téma přednášející
09:00 zahájení nedělního programu KOSMOS-NEWS PARTY 2018
09:00 - 12:30 d o p o l e d n í   b l o k
09:00 - 10:00
  Premiéry SpaceX v roce 2018
Miroslav POSPÍŠIL
10:15 - 11:15
Radiokomunikace a kosmická technika
Willi GRUBER
11:30 - 12:30
Proč padají rakety? Havárie kosmických startů ve statistice Michal POLÁK
12:30

zakončení programu KOSMOS-NEWS PARTY 2018

 




ANOTACE PŘEDNÁŠEK KNP2018


Vít STRAKA: Zuma - supertajná družice, která nic nedělá, nikomu nepatří a možná už ani není

Po Novém roce vynesla SpaceX na oběžnou dráhu tajný náklad pro nespecifikovanou vládní agenturu USA, kdo jen trochu mohl, ten se od mise distancoval. Podle Muskovy firmy byl start úspěšný, přesto se krátce po něm objevily zprávy, že Zuma selhala a snad dokonce spadla zpět na Zemi. Podle dalších indícií však tajný projekt pokračoval. A jak si stojí Zuma ve srovnání s jinými utajovanými kosmickými náklady? 

Jiří MYŠKA: Ruská kosmická superraketa - nosič lodí Federacija
SSSR, potažmo Rusko, vyvíjí případně vyrábí superraketu od roku 1959. Co vlastně superraketa je, jak ji definovat a jak definovat podmínky stanovující co je superraketa je vysvětleno v první části přednášky. Přednáška pokračuje přehledem v minulosti i dnes provozovaných superraket. Pokračuje podrobným přehledem sovětských a ruských superraket a přechází do období po roce 2000, kdy se Rusko pustilo do nové superrakety. Podrobněji je popsána historie vzniku superrakety v Rusku po roce 2000. V roce 2013 se konečně s malým přerušením rozeběhly práce na skutečné superraketě, které vedly ke vzniku dnes zpracovávané dokumentace všech nutných kroků. Závěrečná část přednášky se bude věnovat popisu superrakety, jejím parametrům, stavby, dopravy jednotlivých dílů z výrobních závodů na kosmodromy a kosmodromům, tedy místům, odkud by měla startovat. Přednáška se dotkne i otázky financování a ceny startu a také časovému plánu uvádění do provozu.

Jana KVÍDEROVÁ: Je třeba zabít mikroba!
Planetární ochrana  je jedním z hlavních faktorů při navrhování meziplanetární mise, jehož cílem je zabránit biologické kontaminaci jak cílového nebeského těla, tak i Země v případě misí s návratem vzorků.  Jednotlivé kategorie misí (Categpory I-V) jsou definovány Výborem pro kosmický výzkum (COSPAR) a přiřazení konkrétní mise do dané kategorie závisí na typu mise (fly-by, orbiter…) a cílovém tělese. Pro jednotlivé kategorie misí je definován soubor požadavků pro plánování mise (např. trajektorie) a systému kontrol  biologického zatížení během přípravy sondy. 

Milan HALOUSEK, Jan MYŠKA: Cena Antonína Vítka za popularizaci kosmonautiky
Letos bude na KNP zavedena nová tradice, když Astronautická sekce České astronomické společnosti vyhlásí prvního držitele Ceny Antonína Vítka.
Cena Antonína Vítka za významnou činnost v oboru popularizace kosmonautiky byla zřízena Astronautickou sekcí České astronomické společnosti v roce 2018. Bude udělována každoročně za významnou činnost popularizátorům kosmonautiky a vědních oborů s kosmonautikou souvisejících.

Stanislav KUŽEL, Milan HALOUSEK: Křest knihy "Kosmonauti Nula, aneb Ti, co nedoletěli..."
Další kniha známého publicisty, bývalého redaktora a spolupracovníka ČRo o historii a neznámých skutečnostech z historie kosmonautiky.
Čtenářům tentokrát představí osudy mužů, kteří podstoupili dlouhou a strastiplnou cestu, na jejímž konci mohl Jurij Gagarin 12. dubna 1961 zvolat ze špice rakety Vostok své "Pajechali!". Kniha pojednává o hrdinech, o nichž nepsaly noviny, nebyli v televizních reportážích a světu zůstala jejich jména - často záměrně - utajena. O těch, kdo vyzkoušeli na sobě všechno to, co se mohlo, ba i nemohlo stát na oběžné dráze, avšak ne vždy končila jejich cesta vytouženým pohledem na matičku Zemi. Přesto většina z nich nezatrpkla, byť jim tak zvané postavení "výzkumníka" sebralo kus života. Některým i celý. Ani v USA neměli všichni cestu do vesmíru otevřenou, i tam existovali Ti, co nedoletěli... Některým zkušebním pilotům, kteří v raketových letounech překonali hranici kosmického prostoru, se dostalo hrdého titulu "astronaut" až po mnoha letech, někdy až posmrtně. Jiní zahynuli během výcviku, ničili si zdraví na centrifugách či v barokomorách, na pouštích i ve vlnách oceánu.
V Rusku se jim říká "Kosmonauti Nula", ale bez nich bychom cestu do vesmíru možná ještě ani dnes neotevřeli.

Jaroslav KOUSAL: Když iontový motor dýchá
Souhrnná přednáška o iontových motorech a o relativní novince - o pokroku ve vývoji iontových motorů pro nízké oběžné dráhy, čerpající pohonnou látku přímo z atmosféry.

Michal VÁCLAVÍK: Nová éra pilotovaného průzkumu Měsíce
V první polovině roku 2012 začala NASA a další kosmické agentury s úvahami o stavbě obydlené kosmické stanice mimo oběžnou dráhu Země. V průběhu následujících let tyto úvahy přerostly v rámcové studie a postupně vykrystalizoval projekt stavby menší kosmické stanice v blízkosti Měsíce. Na jejím vývoji, stavbě a provozu by se měla podílet mimo NASA, také ESA, Roskosmos, CSA a JAXA. První modul stanice má být vynesen v roce 2022 a odstartuje tak několikaletá stavba stanice, jejíž první fáze by měla být dokončena kolem roku 2027. Beseda se bude věnovat aktuální podobě stanice, rolemi jednotlivých kosmických agentur a harmonogramem její výstavby. Dále problematice výběru vhodné oběžné dráhy a vědeckému využívání stanice. V závěru se podíváme také na další plány spojené s pilotovanými výpravami na povrch Měsíce a také do blízkosti Marsu.

Miroslav POSPÍŠIL: Premiéry SpaceX v roce 2018
Kalifornská firma SpaceX má letos v plánu rekordní počet 30 startů. Kromě toho hodlá v tomto roce uskutečnit také několik premiér.
V prvním čtvrtletí jsme byli svědky úspěšného inauguračního letu těžkého nosiče Falcon Heavy a pokusů o záchranu aerodynamického krytu pomocí přesného přistání na záchrannou loď.  V dalších měsících nás čeká první start finální verze rakety Falcon 9 block 5 a také první let lodi Crew Dragon na oběžnou dráhu. Výčet letošních novinek z dílen SpaceX bude pravděpodobně ještě delší, ale ty si zatím nechejme jako překvapení.

Willi GRUBER: Radiokomunikace a kosmická technika
Jaké možnosti mají v současné době nadšení radioamatéři? Co lze zkoumat pomocí radiových vln a dokážeme se spojit s družicemi na oběžné dráze? Na přednášce zjistíte, že komunikační technologie mají netušené možnosti.

Michal POLÁK: Proč padají rakety? Havárie kosmických startů ve statistice
Jaká jsou kritéria pro úspěšný a neúspěšný kosmický start? Jsou raketové motory na tuhé pohonné látky skutečně spolehlivější, než ty na kapalné? A jaké jsou nejčastější příčiny havárií?
Na tyto i další otázky i další otázky odpovídá přednáška o statistice kosmických startů a důvodech neúspěšných startů.